Navigace

Obsah

Kostel sv. Havla

Stáří kostela ve Vykáni nelze při současném stupni poznání přesně určit, neboť zatím nebyl proveden stavebně historický průzkum a do roku 1511 chybí i jakékoliv písemné zprávy o jeho existenci. Zavádějící jsou totiž raně gotické architektonické články z poloviny 13. století, zazděné v kostelním zdivu. Bohužel není tč. zřejmé, zda pocházejí z nějaké starší stavby nebo se do Vykáně dostaly až později jako druhotný stavební materiál, pocházející například z kostela Nalezení sv. Kříže v Bříství, k němuž jako filiální náležel.

Nejstarší písemný doklad o existenci kostela pochází z listiny přerovského purkrabího Václava z Nehvízdek, kterou se v roce 1511 urovnává spor Vykáně a Kozovaz o pozemky. Za postoupení pozemků měli Kozovazští platit vykáňskému kostelu každoroční rentu. Kostel je v listině jmenován se zasvěcením sv. Jiří, což  se opakovaně vyskytuje i v pozdějším zápisu v knize farních důchodů pražského arcibiskupství z roku 1605, kdy byl kostel ještě pod patronátem královské komory renesančně přestavěn. V období třicetileté války kostel zpustl, k roku 1651 se vzpomíná jako kostel spálený, nicméně stále ještě zasvěcený sv. Jiří. V 50. až 60 letech 17. století byl obnoven, neboť v roce 1671 je uváděn jako opravený a nově zasvěcený sv. Havlu. V roce 2010 požádalo Občanské sdružení Vykáň o jeho převod do majetku obce k následnému kulturně-společenskému využití.

Jednolodní obdélná stavba s krátkým polygonálně uzavřeným presbytářem a obdélnou kaplí na jižní straně. Hlavní vchod je od severu, v jižní stěně je zazděné raně gotické okno, ostatní okna jsou obdélná, půlkruhově uzavřená. V horní části hladkého západního štítového průčelí je okno s lomeným záklenkem (gotického nebo renesančního původu).

Loď kostela je plochostropá, presbytář je sklenut konchou s lunetami. Ze zařízení vyniká hlavní rokokový oltář z roku 1777, původně s obrazem sv. Havla a sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa po stranách. Postranní oltáře jsou tvořeny zděnými oltářními mensami, nad kterými byly zavěšené obrazy sv. Jana Nepomuckého (severní strana) a sv. Anny s Pannou marií (jižní strana) z roku 1865

Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Čelákovice Staroboleslavského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze na Boží hod Vánoční a Boží hod Velikonoční od 14:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Havla byl s celým areálem, zahrnujícím i márnici, zvonici a ohradní zeď, zapsán v roce 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28235/2-1970.

Zvonice

 

Socha sv. Donáta

 

Křížek na návsi

 

Pomník obětem 1. světové války